🐗 5. Června 🐗
Probouzí mě sluníčko a dupot. „Ano stále tady jsem.“ Zahlásím do chvějícího se keře. Divočák mě chodil celou noc kontrolovat, ale já ho začal ignorovat. Jestli se chce napít, má tady ještě dvacet metrů přístupného břehu, nechápu, proč by musel lézt přes mne….
Otočím se na bok a znovu usínám. Probouzím se až před polednem a stejně si připadám, že jsem toho moc nenaspal. Všechno sbalím a vyrážím do blízkého městečka, si musím pořídit srbskou sim kartu a doplnit zásoby. Dopádluji asi deset kilometrů do Apatinu. Dobíjím PC a slibuji, že až se vrátím z města, dám si pivo a něco k jídlu. Točí zde pivo z Apatinského pivovaru Jelen. Jsem rozhodnutý jej ochutnat. Jak jsem zjistil, místní piva se pijí převážně dobře, jsou vodovější, ale v tomto vedru je to jen dobře.
V prvním obchodě nepochodím, sice milá, pěkná prodavačka těsně po dvacítce, ale ačkoliv já jsem jí rozuměl, mluvila srbsky, ona mě ne. Nakonec mne poslala do dalšího obchodu. Zde mají vše. Kupuji sim kartu a rovnou ji zprovozním. Koupím chleba připomínající spíš veku a pár dalších věcí. Jednou z nich je domnělá paštika, mají tu spousty druhů, od normálu, clasic, až po pizzu. Jsem pro clasic. Později zjišťuji že se jedná o salám junior…
Vracím se zpět a jsem rozhodnutý se dneska pořádně najíst. Bratr má narozeniny, už proto, a pak mu to možná naúčtuju :D. Slavím přece jen jeho narozeniny, ne?
Dostávám srbský salát a místní rolku. Rolky jsou dvě a jsou obrovské, asi jako dva rozklepaní vepři se sýrem a kotel zeleniny… Snažím se to zdolat a u toho konečně průběžně mluvím s přítelkyní a prarodiči, než jsem to schopný spořádat. Odpojím se. Došly data. Musím pro novou sim a tentokrát šetřit. Stojí v přepočtu osmdesát korun. V obchodě mě prodavač varuje, že mají přijít deště. Balím v hospůdce saky paky a sedám naprosto přecpaný do kajaku.
Ujedu asi 1,5 kilometru a nacházím krásné místo, tady budu dnes spát. Písečná pláž přesně podle mapy, žádná cesta kolem. Dobrou Zítra je odpočinkový den…