Z Olomouce do Istanbulu #20

💤 31. Května 💤

Poslední válení se v posteli. Ještě si užívám měkkou matraci a dopisuji zde i zbytky deníčků. Loděnice stejně otevírá až po poledni. Dobaluji, dobíjím elektroniku a užívám si velmi dlouhou sprchu, konečně se mi loupe z rukou silikon. Vychutnám si dvě porce vynikající zeleninové polévky, jež uvařila má vrchní hostitelka. Loučím se. Patrik mi pomohl donést věci ke kajaku. Nechal jsem v Maďarsku pět kilogramů věcí. (vydablované oblečení, skládací sedačku, cestovní pétanque, kovovou skleničku na víno,…, prostě frajeřinky). Musím znovu vymyslet, jak se správně zabalit, aby byl kajak vyvážený. . Na váze to poznat není, ale prostoru je víc, mnohem víc.
Kajak mi na vodu pomohli snést tři kajakářští junioři. Míjím parlament a podle mapy mi to z Budapešti bude trvat přes 20 kilometrů. Její hranice poznávám díky staveništím.
Místo na spaní musím chvíli hledat, než najdu pláž, kde se dá přistát. Čínská polévka a hurá do spacáku.